|
 České
unitářství vzniklo nedlouho po vyhlášení samostatné Československé
republiky a to 9. 4. 1922, kdy byla založena Pražská obec Svobodného
bratrství. Jejím zakladatelem se stal Norbert Fabián Čapek, který se
narodil 3. 6. 1870 v Radomyšli u Strakonic a zemřel 30. 10. 1942 v
koncentračním táboře v Dachau.
V roce 1930 byli unitáři státem uznáni a zaregistrováni jako Náboženská
společnost unitářů československých.
Unitářství je dnes v mnohých ohledech podobné ostatním náboženstvím. Máme dávnou tradici, hrdiny a
mučedníky, známé průkopnické osobnosti ve vědě i jiných oblastech a máme
i organizační systém pro své aktivity. Nabízíme duchovní, teologické a
filosofické myšlenky a spisy, snažíme se pomoci člověku vést lepší život
v lásce, moudrosti, pokoře a naději.
Mnohé náboženské proudy
ale byly založeny na základě zjevení, zázraku nebo nadpřirozené
zkušenosti. Tyto události pak byly interpretovány určitým způsobem,
prohlášeny jako pravdivé a předloženy lidem k věření. V unitářství ctíme
zkušenosti a názory i dávných tradic, ale nepřijímáme je nekriticky. Pro
nás není posvátné a pravdivé to, co nějaká autorita za pravdivé
prohlásila, nýbrž to, co jako pravdivé poznáme. Z toho důvodu nemáme
žádné “vyznání víry” ve smyslu kréda ani dogmata. Nemáme ani žádnou
knihu, kterou bychom chápali jako jediné a jedinečné svaté písmo. Při
našich shromážděních používáme inspiraci z literatury, poezie nebo i
náboženských textů různých tradic a kultur, ať z minulosti nebo ze
současnosti. Vážíme si každého zdroje a každého člověka, který dokáže
inspirovat, povzbudit, předat radost a moudrost. Unitářství je
náboženství založené na osobní svobodě přesvědčení a my podněcujeme a
inspirujeme naše členy, aby následovali svou osobitou duchovní cestu.
Respektování a rozvíjení
plurality názorů, důraz na toleranci a snášenlivost jsou pravděpodobně
jedním z nejzřetelnějších znaků, kterými se unitářství liší od
tradičních náboženství. |
