kategorie Osobnost českého unitářství in memoriam

Karel Hašpl
OŠS: Narodil se roku 1904. Stal se nejbližším kolegou Norberta Fabiana Čapka a významným pokračovatelem v jeho díle. K Čapkovi nasměrovala Hašpla rodinná přítelkyně hned v lednu 1922, kdy začínaly přednášky v Obecním domě. Čapek ho nadchl a ve Svobodném bratrství se Karel Hašpl našel. Začal ihned pracovat pro nedělní školu a časopis Cesty a cíle. Se svou pozdější ženou (a Čapkovou dcerou) Bohdanou vystudovali unitářský seminář v kalifornském Berkley, kde byli v roce 1930 ordinováni na duchovní. Po návratu se Hašpl ihned zapojil do další práce: mimo jiné vedl programy v mimopražských odbočkách i v Praze, nedělní školu, psal skripta i knihy.
Po Čapkově zatčení převzal vedení a správu naší organizace. Během války byl členem ilegálního výboru a jeho zásluhy jsou patrné hlavně v zajišťování pomoci ze zahraničí. Po válce se mu podařilo navázat spolupráci s Unitářskou pomocnou službou a rovněž vyjednat stipendijní pobyty českých studentů na unitářských teologických školách v Chicagu a Oxfordu.
Také se stal členem státní komise připravující nové církevní zákony, které byly vydány 1949. Pracoval pro ni s velkými ideály a sny o tom, jak díky nim unitáři dokážou systematicky rozšířit svou organizaci, to vše ale nakonec skončilo hlubokou deziluzí. K tomu se přidal marný boj s nevyléčitelnou nemocí, která postihuje hlasivky. Jeho zdraví se nevratně zhoršovalo a Karel Hašpl se postupně stahoval z veřejného vystupování. Roku 1958 odešel do důchodu a zemřel v pouhých 60 letech.
Nominací na cenu Čapka chceme upozornit na Hašplovy obrovské zásluhy ve všech sférách vedení naší organizace, jak laické, tak duchovenské, které jsou dlouhodobě neprávem zastíněné osobností jeho tchána. Zejména v dobách druhé světové války a v poválečné době byla jeho vůdčí role pro přetrvání a rozvoj NSČU klíčová.
 
Jiří Palka
LOU: Narodil se 29. 4. 1922 v Praze v rodině s chorvatskými předky.
V jeho životě bylo mnoho složitých okamžiků, například špatný vztah s přísně jednajícím otcem, ale i práce v Německu během druhé světové války, kde prožil nálety, hlad a dobývání Berlína sovětskými vojsky. Palka byl však duchovně založený a více než o víru se opíral o vlastní mystické zkušenosti, které ho provázely již od dětství. Sympatie choval k teozofii a unitářství, pamatoval bratra Rev. Karla Hašpla a jeho přednášky a další.
Ve zralém věku využil své zkušenosti v Unitarii, kterou znal už z let 1. Československé republiky. Jako laik začal přednášet, později se stal laickým duchovním a nakonec ordinovaným reverendem jablonecké obce Unitarie.
NSČU jako organizaci podporoval také publikačně. Jeho články vycházely v časopisech Cesta, Meditace, Logo, Svobodná cesta, v Poutníku brněnských unitářů či v celostátním duchovním časopisu Phoenix. I ve vyšším věku s nimi měl úspěch. Byl autorem několika úspěšných a opakovaně vydávaných knih, věnovaných duchovní cestě a reinkarnaci.
Zemřel 2. 6. 2011.
Zasloužil se o vedení unitářské obce v Jablonci nad Nisou průběžně i v době tuhé normalizace. I v této těžké době kolem sebe sdružoval lidi, kteří měli zájem o duchovní tématiku. Aktivně přednášel až do roku 2002 do svých 80ti let.
Na počátku nultých let 21. století aktivně napomohl k oficiální obnově liberecké unitářské obce pod hlavičkou nového vedení NSČU. NSČU podporoval též publikačně.
Jiří Palka patřil mezi ty unitářské duchovní, kteří dosáhli slušného renomé a známosti i v mimounitářském prostředí. Jeho význam spočíval také v tom, že přerostl svoji roli až do pozice respektovaného duchovního učitele. Palkova práce a odkaz jsou stále cenným přínosem pro duchovní rozvoj a hledání smyslu života.

 

© 2005 - 2016 NSČU