Kometa

Agata Pešková
17. dubna 2020

Zaposlouchejte se se mnou, prosím.
 
 
O vodě, o trávě, o lese,
o smrti, se kterou smířit nejde se,
o lásce, o zradě, o světě,
a o všech lidech co kdy žili na téhle planetě.

V hlavě mi zní slova této písně.  A myslím na bratrance naší kamarádky, prezidentky filipínských unitářů Tet Gallardové. Její bratranec John nedávno oslavil dvacáté třetí narozeniny. Zdravý kluk. Měl své plány, své sny. Vystudoval obor „zdravotní sestra“. Obor, který je na Filipínách velmi ceněn. Nejen pro to, že sestra, jako anděl, hojí a zachraňuje lidské životy. I proto, že se tím dá pro Filipínce splnit sen o slušném a úctyhodném živobytí i o poznávání jiných krajů a lidí. Je to vstupenka do lepšího života. Filipíny jsou totiž největším vývozcem zdravotních sester na světě.
    Už na začátku minulého století Filipíny bojovaly s epidemií malárie a cholery. Tehdy byly pod koloniální správou USA. Proto USA vyškolily zdravotní sestry přímo na místě, a daly tak vzniknout tradici a vážnosti tohoto povolání. Za pár desítek let se jim to vyplatilo, filipínští zdravotníci zachránili spoustu amerických životů v průběhu druhé světové války.
   John Alagos byl citlivý mladý muž. Nepodceňoval nebezpečí, ale čelil mu. John Alagos při dvanáctihodinové směně pracoval s plným nasazením a bez kvalitních ochranných pomůcek. A pak? Pak pracoval ještě, protože to bylo potřeba, neměl ho kdo vystřídat. Když přišel domů, bylo mu špatně. Byl vyčerpaný, unavený. Vzal si paracetamol, lehl si do postele… a tam ho také našli mrtvého. Stalo se to kdesi daleko v zaostalé asijské zemi? Ale kdeže. Stalo se to v Londýnské nemocnici Watford General Hospital. Angelo si v Anglii plnil svůj sen.
    A já se s tou smrtí nemohu smířit.
    Vím od Tet, že Angelo nebyl jediný filipínský zdravotník, který padl v boji za záchranu Evropanů při epidemii koronaviru. Zdravotníci jsou v první linii.
Na koronavirus zemřelo k dnešnímu dni 75.000 lidí. Moment, tady je to ke dni, kdy toto čtete: https://www.worldometers.info/coronavirus/. Za každým z těch mrtvých je jeho příběh. Jeho sny a touhy, jeho lásky, jeho originální duše. Někdo neopakovatelný.
    Vím, že je to teď těžké. Zejména pro ty, kteří jsou teď na dlažbě, nebo se zkráceným platem. Pro OSVČ, pro všechny, kterým krachují firmy. Pro ty, kteří nemají z čeho platit své závazky. Nemít prachy, jóóó, to vadí… Zažít krachy, jóóó to vadí. Vlastně nemám ráda text, kde se zpívá, že to nevadí. Zažila jsem totiž krachy a vadilo mi to sakra hodně, ne že ne. Lidé chtějí co nejdříve návrat k normálu. Slušně vydělávat, cestovat, užívat si, utrácet… a točit dál tuhle spirálu konzumu. Návrat k tomuto normálu bude dlouho trvat, ale stane se. Dříve nebo později, za pár měsíců… ale spíše let, tu opět bude konjunktura.
    Ale ne pro Angela. Ne pro ty originální duše, která prohrají zápas s virem. Lidský život je víc než spirála ekonomiky. Nepřidělávejme zdravotníkům práci podceňováním nebezpečí. Dodržujme prosím pravidla adaptace - zde jsou:
- Smějte se. Smích zahání úzkost. Koronavirus nebude mít dlouhé trvání, jako všechno, co bylo vyrobeno v Číně 😊.
 - Vyhýbejte se místům, kde se shromažďuje větší množství lidí, dodržujte sociální distanc.
- Kdykoliv opouštíte byt, tak pouze s rouškou.
- Pokud kašlete, tak nikdy do dlaní.
- Důležitá je obecně zvýšená hygiena rukou, noste s sebou všude kapesní dezinfekční prostředky.
- Nedotýkejte se očí.
- Nepodávejte si ruce.
- Pijte teplé nápoje (ve shodě s tělesnou teplotou, studené nápoje tělo zatěžují). Dbejte na dostatek antioxidantů (vitaminy C, ovoce a zelenina, vitamín D).
- Obecně dbejte, aby ústa a krk byly vlhké, ne suché. Minimálně každých 15 minut vypijte několik doušků tekutiny. I když se virus dostane do úst, voda nebo jiná tekutina ho vypláchne skrze jícen do žaludku, a tam ho žaludeční kyselina zničí. V případě, že nepijete pravidelně hodně vody, může virus vstoupit do dýchacích cest a plic.
- Madel v metru a dopravních prostředcích se přidržujte předloktím, nebo rukou v rukavici, ne holýma rukama.

 

© 2005 - 2016 NSČU