Lidé silné a slabé naděje
Luděk Pivoňka
3. dubna 2020
Například vyrazit v této době na procházku, přečíst si knihu, na kterou jsme předtím neměli čas, pořádně si doma uklidit nebo zavolat těm, se kterými jsme dlouho neslyšeli; to jsou sice cíle skromné, ale v tomto čase velmi užitečné. Důležité je, abychom naději neztráceli.
Lidé jsou ale různí, takže mívají i odlišný postoj k naději. Jste tedy lidé silné, nebo slabé naděje a jak to vlastně poznáme? Na první pohled by se mohlo zdát, že ti, co mají v životě méně těžkostí, jsou lidé silné naděje. Ti, co mají více těžkostí, jsou lidé slabé naděje. Ve skutečnosti však jde o to, jak jsme schopni zvládat životní překážky.
Lidé se silnou nadějí jsou přesvědčeni, že překážky jsou zvládnutelné, berou je jako výzvu a nejsou ochotni se snadno vzdát. Lidé se slabou nadějí jsou naproti tomu přesvědčeni, že překážky není možné zvládnout, že jsou v pasti a že se s tím nedá nic dělat. Na těchto postojích vidíme, že to, co se odehrává v naší mysli, je důležitější než to, co se odehrává v prostředí okolo nás. Proto je správné posilovat naše vnitřní já. Jednou z možností je vzpomínat si na životní události, které jsme dobře zvládli a co nám konkrétně pomohlo k jejich zvládnutí. Vzít si příklad ze svého vlastního života. Další možností je vzpomenout si na příklady druhých lidí. I oni nás mohou inspirovat k větší síle a odhodlanosti při překonávání těžkých životních situací.
Ať už se budeme posilovat sebou samými či druhými lidmi, máme však ještě třetí možnost, a to obrátit se na Realitu, která je vyšší, než jsme my sami. Zde je důležité mít v srdci pokoru, upřímnost a důvěru v božskou Prozřetelnost, která ví nejlépe, co nám může pomoci. Tyto tři možnosti nám ukazují, že, pokud si to budeme přát, můžeme se stát lidmi silné naděje, a tak být dobrými příklady i pro ostatní.