Burhoe, Ralph Wendell
(21. 6. 1911 – 8. 5. 1997)
R. W. Burhoe byl významným novodobým zastáncem názoru o slučitelnosti vědy a náboženství a také spoluzakladatelem prestižního akademického časopisu Zygon. Narodil se 21. června 1911 v Somerville v Massachusetts. Byl vychován k baptistické víře, ovšem záhy se stal unitářem. Aktivně se zapojoval nejprve do činnosti sboru sídlícího na Arlington Street v Bostonu, později byl stejně činorodý v Prvním unitářském sboru v Chicagu.
V sedmnácti letech se zapsal na Harvardovu univerzitu, kde čtyři roky studoval meteorologii a klimatologii, ale toto studium nedokončil. Odešel ze školy a oženil se s Frances Bickfordovou. Oba byli v té době bez zaměstnání a v podstatě bez peněz a následující roky žili velmi skromně v New Hampshire, v dřevěné chatě na svahu Mount Washington. Tento čas strávený víceméně mimo společnost Burhoe později označil za období, kdy si nejvíce tříbil své názory a došel k přesvědčení, že náboženské i vědecké (rozumové) poznání formují lidský rod společně, a proto nelze jedno ani druhé ze života vytěsňovat. Jeho způsob uvažování o víře zahrnoval koncept Boha, který se projevuje skrze takzvaný přirozený výběr (tedy evoluci), ten však nelze redukovat na pouhý konkurenční boj o přežití. Velkou roli v něm mají podle Burhoeova názoru i altruismus a láska a právě tyto faktory umožnily lidské civilizaci v rámci evoluce dospět tam, kde je.
V roce 1935 zkusil Burhoe znovu studovat. Nastoupil na Andover Newton Theological School v Massachusetts, kde se rok a půl věnoval teologii s cílem stát se duchovním, ale ani tuto školu nedokončil. Namísto toho se v roce 1936 vrátil na Harvardovu univerzitu, ovšem nikoli jako student, nýbrž jako asistent výzkumu a knihovník v Blue Hill Meteorological Observatory, kde pracoval následujících šestnáct let. Kromě toho se hodně angažoval také v Americké meteorologické společnosti. Věnoval se zejména tvorbě databanky mezinárodních údajů o počasí, která velmi dobře posloužila například vojenskému zpravodajství za druhé světové války.
V roce 1947 se stal na sedmnáct let výkonným ředitelem Americké akademie umění a věd sídlící v Bostonu. Při výkonu této funkce, jež zahrnovala i organizování nejrůznějších mezioborových projektů, se seznámil s mnoha významnými vědci, kteří jej hodně ovlivnili v dalším životním směřování. Za všechny jmenujme alespoň genetika ukrajinského původu Theodosia Dobzhanského, jehož Burhoe považoval za svého velkého učitele, a pak zejména astronoma Harlowa Shapleyho a biologa Georga Walda, se kterými se v roce 1954 podílel na založení Institutu pro náboženství ve věku vědy (The Institute on Religion in an Age of Science, IRAS). Tato společnost začala mimo jiné pořádat každoroční týden trvající konference pro podporu dialogu vědy a náboženství na Star Island poblíž Bostonu, na jejichž zajištění se pravidelně podílejí také američtí unitáři. Společné bylo této trojici bylo zejména přesvědčení, že věda se po druhé světové válce stále více odcizuje společnosti, což by neměla, a tento trend se snažili změnit.
V roce 1965 přijal Burhoe pedagogické místo na unitářsko-univerzalistické teologické škole Meadville Lombard Theological School v Chicagu. Odešel tedy z Bostonu do Chicaga, začal zde vyučovat teologii a o dva roky později v této instituci spolu s dalšími odborníky založil dodnes vycházející časopis Zygon (Zygon: Journal of Religion and Science). Prvními redaktory a ideovými otci tohoto periodika byla trojice Burhoe a profesoři teologie Karl E. Peters a Philip Hefner, kterou od té doby až do Burhoeovy smrti pojily velmi úzké vztahy. Název Zygon byl odvozen od termínu zygota, což je buňka, která vzniká po oplození splynutím samčí a samičí buňky. Zygon pak měl analogicky být symbolem plodného spojení vědy a náboženství, dvou nejvýznamnějších sil formujících lidskou společnost. Ve stejné době se Burhoe významně podílel také na založení Centra pro pokročilé studium náboženství a vědy (Center for Advanced Study in Religion and Science, CASIRAS), jehož hlavním cílem bylo poskytnout prostor vědcům, teologům a čelným osobnostem všech náboženských proudů, které by spojoval zájem vést mezioborový dialog o hlavních problémech, kterým lidstvo čelí. Hlavní důraz byl v Centru kladen na výzkum v oblasti evoluční biologie, dále neuro- a sociobiologie a jejich propojování s humanitními obory, které se zaměřují na problematiku lidského života a morálky, například sociologií a teologií.
Na Meadville Lombard Theological School působil Burhoe do roku 1974. Poté – již jako emeritní profesor – přešel na Luteránskou teologickou školu (také v Chicagu). I v této instituci se nadále snažil budovat mosty mezi náboženstvím a vědou a založil zde v roce 1988 Zygon centrum pro náboženství a vědy, partnerskou organizaci k CASIRAS.
V roce 1980 získal jako první Američan prestižní britské ocenění The Templeton Prize, a to za celoživotní dílo. Sir John Marks Templeton, zakladatel nadace udělující toto ocenění, ve svém projevu při předávání ceny vyzdvihl mimo jiné to, že Burhoeovi se podařilo vysvětlit, jak by evoluční teorie – dlouhodobě pokládaná za úhlavního nepřítele náboženství – mohla při správné interpretaci poukazovat na nevyhnutelnou nutnost náboženství. (Burhoe ve svých pracích tvrdil, že právě náboženské tradice byly a jsou nositelkami základní informace o tom, jak lidé mohou žít spolu, a tím co nejlépe rozvíjet svůj evoluční potenciál.)
R. W. Burhoe v životě dvakrát ovdověl. Jeho první žena zemřela v roce 1967 a jeho druhá paní, Calla Crawford Butlerová, s níž vstoupil do manželství o dva roky později, v roce 1995. Měl čtyři děti – dva syny a dvě dcery, a dočkal se vnoučat i pravnoučat. Zemřel v roce 1997 ve svém domě ve čtvrti Hyde Park v Chicagu a pochován je v kryptě sídla prvního chicagského unitářského sboru.