Zvony zahání mor

Agata Pešková

28. března 2020

Každé ráno se probouzím, a slyším zvony. I večer, když o šesté zapadá slunce nad řekou Soai Rap, zní zvony z nedalekého katolického kostela. Jsme v Hočiminu, ve čtvrti, kde žije mnoho křesťanů. Večer chodíme v uličkách u kostela. Vidíme do domků. Oni si Vietnamci na soukromí moc nepotrpí. Život se odehrává na dvorcích a otevřenými garážovými dveřmi je vidět do obýváků, jako na dlani.

Dnes, jak procházím ulicí, už po několikáté vidím stejný obrázek. Rodina stojí a poslouchá hlas odněkud… z televize? Ano, je to tak. Mše je teď elektronicky. Už pár dní je tu zákaz náboženských akcí, aby se lidé od sebe nenakazili.

Zpívají, modlí se, uklánějí se obrázkům předků. Modlí se v rodinném kruhu. Zapalují svíčky a vonné tyčinky. Kostely jsou zavřené.

Modlí se za zdraví svých blízkých. A aby se nenakazil nikdo z lidí, co milují, je potřeba, aby virus nepřenášeli ani ti vzdálení. Protože virus si hostitele nevybírá. Modleme se za zdraví všech lidí.

Modlí se za nalezení léku pro nemocné a jeho dostupnosti pro potřebné. A k tomu je potřeba spolupráce. Spolupracujme napříč mezi národy.

Modlí se, a prosí o uzdravení z pýchy. Z pýchy, která člověku dá pocit nezranitelnosti před nemocí, která nezná hranic. Nošením masky chráníme nejen sebe, ale starší a zranitelnější. Buďme ohleduplní.

Modlí se, aby nikdo nebyl v nemoci sám. Buďte s nemocnými, když se bojí, buďte s truchlícími. Volejte jim, pište jim, ať vědí, že nejsou v smutku sami. Doneste jim zvenku, co potřebují, když nemohou vycházet.

Modlí se a prosí o sílu pro ty, kteří jsou v první řadě. Sílu pro zdravotníky, sílu pro řidiče, kteří je dovezou do nemocnic, sílu pro prodavače, kteří jsou také vystaveni nejvyššímu riziku.

Modlí se k Ježíši, protože uzdravoval. Modlí se za zázrak uzdravení světa. Ježíš překonal smrt.

Došli jsme k náměstíčku před kostelem. Je tam parčík s lavičkami a sochy Panenky Marie. I tam stojí lidé. Mlčky, daleko od sebe, sepjaté ruce… Modlí se.

Moc na zázraky nevěřím. Jsem založená spíše pragmaticky.

A do této atmosféry se rozezní kostelní zvony. Vzpomenu si, že u nás v Evropě se zvony používaly i proti moru. A fungovalo to. Trochu. Mor přenášely krysy a ten zvuk je zaháněl.

Zvony se nesou večerem a já se modlím. Stojím a skláním hlavu. Modlím se jinou řečí. Modlím se jinými slovy. Jsem jiného vyznání. Ale smysl je stejný. Modlím se za totéž, co oni. Zvony zní nad naší modlitbou. Modlím se a věřím, že se vymodlené stane skutkem. Zvony zahání mor.