Požehnání k odvaze
John O'Donohue (v překladu Ivy Fišerové)
4. dubna 2020
Až ubyde kolem světla
a tvé myšlenky potemní,
až tvé tělo, cítíc strach,
zchladne uvnitř jako kámen,
až zjistíš, že jsi oloupen
o jakoukoli víru v sebe
a že vše, o co ses nevědomě
opíral, odpadlo,
až jistý hlas přikáže
tvému zdravému srdci -
a ono je černé jak havran -
uklidni se a nahlédni,
že je to tvé vlastní myšlení,
které svět zatemňuje,
pátrej a najdeš
diamantovou myšlenku světla:
Věz, že nejsi sám
a že ta temnota má smysl,
postupně naučí tvé oči
najít ten jediný dar, který si tvůj život žádá,
schovaný v tomto koutě temna.
Zohledni poučení
z každého utrpení,
kterým jsi prošel.
Zavři své oči.
Posbírej všechny ty třísky
svého srdce,
abys vykřesal jednu jiskru,
která je vším, co potřebuješ,
abys nasytil ten plamen,
který očistí tu temnotu
od váhy bolavého strachu.
Zrodí se nová důvěra,
aby tě pobídla k vznešenému poli,
kde se tvá představivost
naučí zasnoubit se s těžkostmi,
jako se svou nejcennější prahovou zkušeností!