Síla čerpaná z kořenů

Každý jsme tak silný, jak silní se cítíme. A cítíme se lépe a silnější, když víme, že máme o koho se opřít – své blízké, přátele, společenství, kam patříme. Tohle vědomí nemusí být až tak podstatné ve chvílích, kdy se věci daří a život hladce plyne, ale sehrává důležitou roli v okamžicích osobních problémů a trápení, a také v dobách, kdy nějaké hrozbě či výzvě čelí celá společnost. Pak nám naše společenství může být ohromnou oporou a povzbuzením, abychom nepodléhali malomyslnosti a černým myšlenkám.

   Jedna z takových nelehkých dob bohužel právě nastala. Mnoho věcí, zdánlivě samozřejmých, selhává. Lidé se bojí o své zdraví, o své zázemí a jistoty. O to podstatnějším úkolem organizace, jako je naše, je poskytovat podporu, vstřícné prostředí, kontakt, porozumění, posilu, naději. Pravda, to se snadno řekne, ale mnohem hůře dělá, pokud se není možné, ba je přímo zakázané se osobně setkávat. To ale neznamená, že máme na toto naše základní poslání rezignovat. Naopak, dostůjme tomu, co o sobě sami říkáme, totiž že jsme náboženstvím tvůrčím! Hledejme cesty, jak tu stále být pro všechny, komu to pomáhá, jak zůstávat ve vzájemném povzbuzujícím kontaktu, jak poskytovat podpůrné služby, ať již duchovenské, nebo laické!

    Chci poděkovat všem našim duchovním a všem obcím, které operativně přeuspořádaly svá shromáždění a našly způsob, jak v nich pokračovat, ať již naživo vysílají jejich přenosy, mají internetová setkání, či se zařídily jakkoli jinak.

    Také tento projekt, Pospolu, vznikl ze stejné potřeby: abychom si, byť dočasně omezení ve svých vnějších svobodách, lépe a snáze dokázali udržet pozitivní přístup k životu a zdravou mysl. Ode dneška každý den pro vás bude jeden z našich duchovních, ordinovaných i neordinovaných, na tomto místě zveřejňovat krátký text pro povzbuzení duše a posílení naděje i důvěry v naše vlastní síly, ve význam síly společné. Stránka je veřejně přístupná a každý, komu to alespoň trochu pomůže lépe snášet abnormalitu doby, zde denně najde drobné ujištění, že na světě není sám, že na něm záleží.

    Mně dnes pomohlo podívat se mimo roušky – lidem pod nohy. A slovo virus rázem vyvanulo z hlavy. Vypudily ho… jarní květiny! Už jsou v každém koutě, kde je alespoň trochu hlíny, krásné a kvetou v plné síle. Většina jarních kvítků toho je schopná díky tomu, že během příznivé letní doby dokáže nashromáždit zásobní živiny v hlízách či cibulkách skrytých pod zemí. Stačí pak málo a z oněch neviditelných zásob téměř před očima vyraší poslové jara a přirozené obrody, i když kolem je třeba stále nevlídno.  Umět v sobě a ve svých napohled neviditelných zásobách nalézt podobnou sílu, i když je kolem nevlídno, a nabídnout ji dál, bych vám všem přála! Abychom si navzájem dodávali posilu a potěchu!