Gammell, John

(1836–1913)

Tento pedagog a unitářský duchovní se v 19. století zasloužil o šíření unitářství na Novém Zélandu. Narodil se v Londýně a byl pokřtěn jako člen anglikánské církve. Byl vynikajícím studentem, zajímaly ho především staré jazyky včetně tak neobvyklých jako asyrština a babylónština. Nicméně na univerzitě jej kromě nich zaujalo i moderní pojetí teologie; ovlivnili ho zejména profesoři, co měli blízko k unitářství. Když končil studia, stal se Gammell sám unitářským duchovním. Duchovenskou a pastorační práci ale téměř nevykonával, živil se jako učitel v Nottinghamu a později na unitářské škole v Brightonu. Na konci 60. let 19. století pobýval krátce ve Spojených státech, pak ale udělal životní rozhodnutí a v roce 1871 se přestěhoval na Nový Zéland.

Usadil se ve Wellingtonu a zřídil zde vlastní soukromou školu. Byl velmi oblíbeným pedagogem. Od roku 1885 pracoval jako školní inspektor a velmi se zasazoval o zavádění moderních metod do výuky, doporučoval například méně klasického memorování, zamýšlel se nad tím, jak vést studenty k přemýšlení nad učivem a probouzet v nich lásku k vědění. Také se otevřeně stavěl proti zavádění povinného náboženství na státních školách (namísto toho doporučoval vyučovat etiku). Ve školství působil až do roku 1899.

Ve Wellingtonu, kde žil, se ovšem proslavil i jinak: jako první propagátor unitářství (byl teprve třetím unitářským duchovním, který se dostal na Nový Zéland). V roce 1904 využil návštěvy rev. Charlese Hargrovea z britské unitářské asociace a založil Wellingtonskou unitářskou společnost. V počátcích pořádala společnost pod vedením Gammella shromáždění jen jednou měsíčně, první duchovní sem z Anglie dorazil až o dva roky později. John Gammell byl od počátku prezidentem sboru, sám mu finančně vypomáhal a až do roku 1912 se vzorně staral o jeho správu. Zemřel v prosinci 1913.