Lloyd Jones, Jenkins

(14. 11. 1843 – 12. 9. 1918)

Jeden z nejvýznamnějších unitářských duchovních amerického středozápadu se narodil jako sedmé z deseti dětí unitáře Richarda Lloyda Jonese z Walesu. Když mu byl rok, emigrovala celá rodina do Spojených států. Po strastiplné cestě napříč Amerikou na západ (dvě z dětí na ní zemřely) se Jonesovi usadili ve Spring Green ve Wisconsinu. Zde ovšem nebyl žádný unitářský sbor, přidali se tedy k baptistické církvi – nejliberálnější z místních, ale i tak byli nezřídka odsuzováni jako kacíři.

Jenkins už v dětském věku neobyčejně miloval školu a využíval všechny příležitosti ke vzdělávání, například pravidelně četl noviny. O to překvapivější se může zdát jeho vstup do armády v roce 1862. Dostal se k dělostřelectvu, zúčastnil se jedenácti bitev a utrpěl zranění nohy, kvůli němuž chodil do konce života o holi. Po této zkušenosti se ovšem stal celoživotním pacifistou. Po návratu z bojů pomáhal na rodinné farmě, ale rychle v něm dozrálo rozhodnutí stát se duchovním. Unitářská teologická škola ovšem tehdy na západě USA nebyla, vybral si tedy studium v pensylvánském Meadville. Roku 1866 začal studovat za své vlastní úspory z armádního platu. Oproti spolužákům byl zpočátku v nevýhodě, protože neměl prakticky žádné předchozí školní vzdělání, ale brzy to dorovnal svým talentem i odhodláním obstát. Již během studií se zabýval i nejnovějšími vědeckými poznatky, například evoluční teorií a jejím možným dopadem na představy o Bohu, ale skutečný rozhled jak ve vědě, tak v oblasti světových náboženství získal rozsáhlým samostudiem v prvních letech po semináři. Roku 1870 byl vysvěcen jako duchovní Liberální křesťanské církve a hned dostal tři nabídky místa. Vybral si to, které bylo nejblíž Chicagu, městu jeho snů. Nastoupil ve sboru na jeho severním předměstí Winnetka.

V Meadville se také poznal se Suzan Charlotte Barberovou, s níž se po absolutoriu oženil a brzy se jim narodily dvě děti. Stojí za zmínku, že líbánky strávili z unitářského hlediska příkladně: v Clevelandu, na výročním zasedání Západní unitářské konference (WUC). Brzy poté však zemřela Jenkinsova matka a on se vrátil do Wisconsinu, kde pak působil jako misijní kazatel bez stálého sboru. Zasloužil se o založení několika unitářských společenství: ve městech Racine, Madison, Baraboo a Whitewater. Misijní kazatelé neměli lehkou práci, museli svým projevem dnes a denně přesvědčovat stále nové posluchače, a tak není divu, že si Jenkins Lloyd Jones právě zde vypracoval brilantní řečnický styl a jeho promluvy byly čím dál inspirativnější a originálnější.

Šíření unitářství na západě USA však v té době naráželo na neochotu Americké unitářské asociace dávat na tuto misijní činnost peníze. Jones proto zkusil nabídnout jiné řešení: V projevu Misijní metody na západě pro WUC navrhl určitou formu decentralizace, pro západní oblast by existoval samostatný tajemník i oddělený objem peněz (tedy něco jako samostatný rozpočet). Tento návrh získal podporu a v roce 1875 byl schválen. V té souvislosti nepřekvapí, že oním tajemníkem se stal právě Jones. Nové práci se věnoval s obrovským nasazením, které rychle neslo výsledky a unitářství se na západě nebývale ujímalo.

V roce 1878 pomáhal založit týdeník pro liberální náboženství s názvem Unity (Jednota). Následující rok se stal jeho editorem a pracoval pro něj v podstatě do konce života. Zde si také (i díky přátelům z redakční rady, zejména Williamu Channingovi Gannettovi) tříbil své postoje k unitářství – došel k názoru, že by unitářství mělo rezignovat na hledání jakékoli doktríny, považoval za dostačující definovat jej jen velmi volně – například jako společné úsilí o zlepšení lidského života.

Během svého působení na pozici tajemníka WUC založil v Chicagu její ředitelství a zde také zůstal pracovat poté, co už se ze zdravotních důvodů necítil na cestování spojené s misijní činností. V Chicagu si vzal Jones na starosti místní téměř zaniklý unitářský sbor. Pod jeho vedením se členská základna neskutečně rychle rozrůstala, sbor byl reorganizován a nově znám jako All Souls Church (od roku 1883). Tehdy také Jones vypustil z jeho názvu slovo unitářský – v souladu se svým přesvědčením o poslání náboženství nechtěl touto definicí předem nikoho odrazovat od účasti. V roce 1884 rezignoval na funkci tajemníka WUC a po zbytek života sloužil jen jako duchovní tohoto sboru. Dodejme, že za dobu jeho práce pro WUC se počet pod ní sdružených společenství zdvojnásobil (na 87) a on sám po ni proslovil neuvěřitelných 1370 kázání.

V pozdních 80. letech koupil společně se dvěma dva dalšími duchovními část země na řece Wisconsin a založili tam letní školu Tower Hill. Pořádali zde systematické přednášky, zejména o liberálních náboženstvích. Bylo to jen kousek od statku Spring Green, na němž dosud hospodařili někteří jeho sourozenci. Zde také v roce 1886 inicioval vybudování dnes proslulé Unity Chapel. (Navrhl ji jeho synovec a slavný architekt Frank Lloyd Wright, který se poblíž narodil). Mimoto se Jones se velmi snažil podporovat ženy-duchovní, především co se týče dostupnosti teologického vzdělání. Byl také vůdčí osobností pracovní skupiny, která připravovala Světový kongres náboženství (1893 v Chicagu) a stále prosazoval ideu větší mezináboženské spolupráce. Proto vstoupil i do organizačního výboru amerického Kongresu liberálních náboženství a v letech 1894–1906 působil jako jeho generální tajemník. Při tom všem se však nepřestal věnovat svému sboru: V roce 1891 koupil pozemky pro výstavbu jeho nového centra (Abraham Lincoln Centre). Bylo dokončeno roku 1905 a kromě kostela zahrnovalo například i dům sociálních služeb, tělocvičnu, studovny a knihovny.

Roku 1911 zemřela jeho žena Suzan na zánět slepého střeva. O čtyři roky později se pak Jones ve svých sedmdesáti dvou letech znovu oženil. Jeho druhá manželka, Edith Lackersteenová, byla dlouholetou spolupracovnicí centra. Za války se velmi angažoval v mírovém hnutí. Byl například jedním z členů delegace takzvané Lodi míru Henryho Forda. Pacifismus nepřestal otevřeně hlásat, ani když Spojené státy vstoupily do války, ačkoli takové názory byly tehdy z hlediska státního zájmu dost nepohodlné. Jones opakovaně vyzýval proti válce i na stránkách Jednoty, i proto byla v roce 1918 zakázána její distribuce prostřednictvím státní pošty. Jonesovy snahy u zrušení této sankce došly naplnění ve stejný den, kdy zemřel. Zesnul 12. září v Tower Hill. Smuteční obřad se konal s velkou okázalostí v Unity Chapel ve Spring Green a na místním hřbitově je také pohřbený.