Stoweová, Emily

(1. 5.1831 – 30. 4. 1903)
Unitářka Emily Stoweová byla jednou z prvních kanadských lékařek a také osobností, jež se výrazně zasloužila o zrovnoprávnění žen s muži, zejména ohledně dostupnosti vysokoškolského studia.
Narodila se 1. května 1831 v Norwichi v Horní Kanadě (dnešní provincie Ontario) jako první z šesti dcer v nábožensky velmi svobodomyslné rodině (otec byl metodista, maminka se hlásila ke kvakerům). Díky tomu se jí dostalo nejširšího vzdělání, jaké bylo tehdy pro dívku možné. Ovšem rodiče nebyli spokojeni s úrovní dostupných škol, a tak své děti vzdělávali také sami. Maminka se mimo jiné velmi dobře vyznala v přírodním bylinném léčitelství a působila jako porodní bába, což možná tehdy v počátku formovalo Emilinu životní touhu stát se lékařkou. Když bylo Emily patnáct let, začala (bez profesní kvalifikace) pracovat jako učitelka v sousedním městě Summerville a učila zde sedm let.
Svého přání vystudovat medicínu se ale nevzdala – v roce 1852 požádala o přijetí na Victoria College v Cobourgu. Byla však odmítnuta, protože byla žena. Místo toho tedy vystudovala v Torontu na nově založené pedagogické škole a poté začala učit v Brantfordu. Zde se také seznámila se svým budoucím manželem Johnem Stowem. Roku 1856 se vzali a Emily mu postupně povila tři děti; dceru a dva syny.
John sdílel téměř všechny ideály a cíle své ženy. Rozcházeli se jen v otázce vyznání, té ovšem ve svém soužití nepřikládali žádný zásadní význam. (Emily se nakonec stala unitářkou, zatímco John se hlásil k metodistům.) Manželství však záhy po narození třetího dítěte čekala nelehká zkouška: v roce 1863 onemocněl John tehdy jen obtížně léčitelnou tuberkulózou, strávil dlouhý čas v sanatoriu a celá péče o rodinu včetně finančního zajištění tak zůstala na Emily. V té době se pod tlakem okolností znovu rozhodla zkusit vystudovat lékařství. V Kanadě však byly pro ženy příležitosti ke studiu medicíny prakticky nulové, a tak se zapsala na New York Medical College, kde se věnovala studiu homeopatie. V roce 1867 zde získala vytoužený titul. To by samozřejmě nebylo možné bez podpory širší rodiny, která naštěstí držela hodně při sobě. A tak zatímco Emily studovala, o děti se jí například výborně starala její sestra Cornelia.
Po absolutoriu se Emily Stoweová se snažila založit vlastní lékařskou praxi v Torontu, ovšem nezískala pro ni profesionální licenci. Naštěstí tehdy bylo možné provozovat lékařství i bez licence, jen to byl pro lékaře značný hendikep. Navzdory tomu však Emily nikdy neměla nouzi o pacienty – asi i proto, že se zaměřila na onemocnění žen a dětí. Ke zlomu v její kariéře pak došlo v roce 1870, kdy jí a ještě jedné kolegyni povolil ředitel Toronto School of Medicine dr. William Thomas Aikins navštěvovat studijní kurzy této školy. A byl to také on, kdo svou autoritou zásadní měrou pomohl k tomu, že Emily byla v roce 1880 konečně udělena lékařská licence. K celkovému šťastnějšímu obratu v životě celé rodiny přispělo i to, že John Stowe se roku 1873 zcela uzdravil. Během dalších dvou let pak vystudoval stomatologii a společně se svou ženou si zařídili ordinace na torontské Church Street. (Do Toronta se Stoweovi přestěhovali v roce 1878 a o rok později se Emily stala členkou prvního torontského unitářského sboru.)
Emily Stoweová se ovšem neomezila jen na boj o svou vlastní profesní kariéru, ale od mládí se také angažovala ve veřejném prosazování rovného postavení žen a mužů, ať již v oblasti politické (volební právo pro ženy), tak v oblasti vzdělání. V roce 1877 založila v Torontu Dámský literární klub, který však měl od počátku mnohem širší než literární zaměření: sloužil k podpoře vzdělávání žen ve všech sférách a čím dál otevřeněji i k prosazování ženského volebního práva. Není proto divu, že roku 1883 došlo k jeho transformaci na Kanadskou ženskou asociaci. Emily Stoweová byla tehdy zvolena jednou z jeho viceprezidentek. Největšího zadostiučinění se jí pak jistě dostalo díky vlastní dceři Augustě, která se v roce 1883 stala první ženou, jež obdržela kanadský vysokoškolský lékařský diplom.
Po smrti manžela v roce 1891 se Emily Stoweová těmto aktivitám věnovala ještě intenzivněji a zásadní měrou přispěla k zahájení činnosti dalších organizací, například Národní rady žen Kanady založené v roce 1893.
velké pracovní nasazení bylo zbrzděno teprve nepříjemným zraněním. V květnu 1893 na kongresu Mezinárodní rady žen v Chicagu spadla z pódia a zlomila si kyčel. Musela kvůli tomu zanechat i své lékařské praxe a zbytek života strávila v ústraní v rodinách svých dětí. Není bez zajímavosti, že její pohřební obřad vedl slavný unitářský duchovní dr. Jabez T. Sunderland, jenž stál v čele prvního torontského sboru od roku 1901.

 

© 2005 - 2016 NSČU