kategorie Osobnost se zásluhami o rozvoj českého unitářství in memoriam

Charlotta Garrigue Masaryková
Narodila se v Brooklynu v americkém New Yorku – v roce 1850 jako třetí z jedenácti dětí. Byla múzicky nadaná, tak v osmnácti letech odjela do Evropy, do Německa studovat hru na klavír. Bohužel si ale po třech letech intenzivního studia přivodila zranění ruky a nemohla se této sféře věnovat, i když to byl její sen. Vrátila se tedy do USA, ale německou rodinu v Lipsku, u níž při studiích bydlela, příležitostně navštěvovala. Tam se také roku 1876 seznámila s Tomášem Masarykem. Zasnoubili se a v březnu 1878 uzavřeli v New Yorku unitářský sňatek. Společně pak odjeli do Vídně, kde se Charlotta Masaryková začala učit česky.
V roce 1881 se manželé stěhovali do Prahy, kde Masaryk dostal místo profesora na univerzitě. Charlotte Masaryková  se záhy začala angažovat v ženském hnutí, v roce 1882 se jako první cizinka stala členkou Náprstkova Amerického klubu dam, působila také v ženské sekci Sokola. Za války se jí ale život velmi zkomplikovat.
Po jejím vypuknutí Masaryk s dcerou Olgou do USA a v nepřítomnosti byl pak Masaryk odsouzen k smrti za velezradu. Charlotte Masaryková zůstala s třemi dětmi v rakousko-uherské Praze, pod policejním dohledem, to už se u ní projevovalo nervové onemocnění. Jejímu zdraví rozhodně nepřispělo zatčení a téměř roční věznění dcery Alice. Ke konci války Charlotte trpěla srdeční slabostí. Prohloubily se také její celoživotní deprese. Až do návratu manžela pak byla hospitalizována v sanatoriu na Veleslavíně. Pak spolu s ním pobývala na zámku v Lánech, ale nikdy se však již nezotavila a úlohu její první dámy v podstatě převzala dcera Alice. V květnu 1923 Charlottu postihla mozková mrtvice a zčásti ochrnula. Zemřela o několik dní později, 13. května v Lánech.
Charlotte byla od narození unitářka. K této víře ji přivedla maminka Charlotte Lydia Whitingová. Ta byla kromě toho nadšená příznivkyně transcendentalismu, psala si s Ralphem Waldo Emersonem a byla v kontaktu i s účastníky tak trochu experimentálního společenství žijícího a pracujícího na Brookově farmě, který byl s transcendentalismem osobnostmi i ideově propojen. Charlottu a dva z jejích deseti sourozenců uvítal do života Frederick A. Farley, duchovní Prvního brooklynského unitářského sboru.
Se svou vírou Charlotte záhy seznámila i manžela a T. G. Masaryka unitářství velmi oslovilo. Právě pod Masarykovým vlivem se k němu, jak známo, pak dostal i N. F. Čapek…
Rodina našeho prvního prezidenta si brooklynského unitářského sboru dlouhodobě velice vážila jako místa, které Charlottu ideově hodně ovlivnilo a odkud v podstatě pramenila životní síla její i jejích dětí. Z kazatelny tohoto sboru promluvili jak Tomáš Masaryk, tak i syn Jan. Alice tam na matčinu památku plánovala věnovat vitráž do jednoho okna, ovšem tento záměr nedovolily realizovat události po druhé světové válce. Tak se to nakonec stalo opačně: V roce 1957 takové okno věnovalo sboru místní sdružení unitářských žen: a nejen na památku Charlotty Masarykové, ale také na počest Johna Howlanda Lathropa, který byl od roku 1911 devátým duchovním tohoto sboru, a poté se zároveň výrazně osobně podílel na rozsáhlém působení Unitářské pomocné služby v poválečném Československu, pochopitelně i pod vlivem vazeb sboru s Charlottou. Lathrop si s T GMasarykem a později i Alicí do konce svého života psal.
 
OŠS a POU: Nominovaly Charlottu, i když  neměla na české unitářství přímý vliv. O to větší je však její vliv nepřímý. Lze se jen domýšlet, zda by bez této unitářky, osudem zaváté do střední Evropy, v českých zemích unitářství vůbec vzniklo a kdy… To díky ní tuto víru poznal T. G. Masaryk, stejně jako v Čapkovi rozpoznal podobně ryzího unitáře, jako byla jeho žena, ještě o desetiletí dříve, než se unitářem Čapek sám stal. Charlotte svými postoji a činy unitářství skvěle reprezentovala, jen díky tomu mohl být její příklad tak autentický, inspirativní a přesvědčivý. I proto považuje vedení naší obce za důležité, aby se mezi jedny z prvních oceněných osobností, které se zasloužily o rozvoj českého unitářství, zařadila právě ona. V tomto roce je to přiléhavé i v tom, že od její smrti uplyne letos v květnu sto let.
Více se můžete dozvědět i zde.

 

© 2005 - 2016 NSČU